0
Zobraziť katalóg

  • Astropis 1/2019 (č.116)

    • Číslo produktu: a2019_1
    • Výrobca: Astropis
    • Váha dodávky: 0.1 kg

    Naša cena: 4.95 €
    Na sklade
  • Doporučené príslušenstvo (všetko skladom):
    Adaptér na chytré telefony Binorum SmartPhoto 1.25"
    Adaptér na chytré telefony Binorum SmartPhoto 1.25"
    Adaptér na chytré telefony Binorum SmartPhoto 1.25" Krásné fotografie nebo fimové záznamy pořízené chytrým telefonem z dalekohledu nebo mikroskopu umožní universální adaptér Binorum SmartPhoto. Tento adaptér vám umožňuje instalovat na svůj teleskop, mikroskop, triedr nebo pozorovací dalekohled libovolný model chytrého telefonu. Nyní můžete pořizovat snímky Saturnových prstenců, zaznamenávat kvalitní videa divoké zvěře, zachycovat pohyby nálevníků a fotografovat řadu dalších zajímavostí.  Sestavení je velmi jednoduché – na okulár optického...
    21.95
    Hvezdársky ďalekohľad Binorum Evolution 114/500 RedLine EQ2
    Hvezdársky ďalekohľad Binorum Evolution 114/500 RedLine EQ2
    Hvezdársky ďalekohľad Binorum Evolution 114/500 RedLine EQ2 Hvězdářský dalekohled Binorum Evolution 114/500 RelLine EQ2 s průměrem objektivu 114 mm je kompaktní a snadno přenosný Newtonův dalekohled-reflektor.  Tento dalekohled je skvělou volbou pro začátečníky, nebo pro zkušené milovníky astronomie jako cestovní varianta. Barva tubusu - "Červená metalíza". Sada obsahuje dva okuláry s různými ohniskovými vzdálenostmi, které poskytují zvětšení 20x (s Barlow 40x) pro většinu objektů hlubokého vesmíru - galaxie, hvězdokupy, mlhoviny, 50x (s Barlow 100x)...
    218.50
    Mesačný filter Binorum Moon 1.25" Premium
    Mesačný filter Binorum Moon 1.25" Premium
    Mesačný filter Binorum Moon 1.25" Premium Vysoko kvalitný mesačný filter Binorum Moon 1.25" Premium je vyrobený zo špeciálneho optického skla a potiahnutý antireflexnou vrstvou. Lunárny filter znižuje jas Mesiaca štyrikrát, a tým pozorovateľovi umožňuje prehliadať detaily na povrchu satelitu bez akýchkoľvek prekážok. Veľkou výhodou je to, že filter Binorum Moon neskresľuje farby a odovzdáva ich úplne prirodzeným spôsobom. Ďalšie použitie tohto filtra je rozdelenie dvojhviezd. Ak je jedna z dvojhviezd oveľa jasnejšia ako druhá, filter...
    18.95
  • Tento produkt je dostupný tiež v nasledujúcich variantách:
     Astropis 2016 Speciál: Průvodce astrofotografií 4.95 €
     Astropis 1/2019 (č.116) 4.95 €

Právě vychází Astropis 116, který nás přivádí do roku 2019, kdy slavíme 25 let tohoto časopisu. Tomuto výročí se hned v úvodníku věnuje šéfredaktor Vladimír Kopecký Jr. Dva články se týkají populárního tématu exoplanet – Petr Kabáth pokračuje ve svém miniseriálu o jejich objevování, v němž se tentokrát věnuje hledání z povrchu Země. David Ondřich pak navazuje shrnutím právě ukončené vesmírné mise Kepler (sonda byla vypnuta 15. 11. 2018). Aktuální téma přináší i Václav Laifr, který se věnuje úspěchu čínské kosmonautiky – měkkému přistání sondy Chang’e 4 na odvrácené straně Měsíce a vyjížďce lunochodu Yutu 2 po měsíčním povrchu.

Astropis je český astronomický časopis, který se kromě vlastní astronomie věnuje i dalekohledům, kosmologii, astrofyzice, astrobiologii a dalším příbuzným oblastem. Vychází 5× ročně (4 pravidelná čtvrtletní čísla a podzimní speciál) a je určen zejména astronomům amatérům a dalším zájemcům o astronomii. Má formát A4 a rozsah 44–52 stran, z nichž aspoň 12 je barevných. Vychází v nákladu 2000 výtisků.

Obsah:

Hledání exoplanet z povrchu Země, stránka: 6–9, autor: Petr Kabáth

V předchozím díle miniseriálu o objevování exoplanet jsme si shrnuli, co nás čeká z hlediska jejich objevování a charakterizace v rámci vesmírných misí TESS, PLATO a ARIEL. Kromě představení zmíněných misí jsme také popsali nejúspěšnější způsoby objevování planet pomocí hledání zákrytů a měření radiálních rychlostí. Toto volné pokračování si klade za cíl představit vybrané pozemní projekty pro charakterizaci a hledání exoplanet.

Druhý, ale nejdůležitější, stránka: 10–13, autor: David Ondřich

Očekávání byla od počátku vysoká, i tak je ale dokázal překonat. V absolutních číslech dokonce víc než o řád. Ještě během základní části své mise od základu přebudoval celý obor a naprosto změnil naše představy o četnosti a vlastnostech planet v cizích slunečních soustavách. Kepler – sonda, která způsobila explozi známých exoplanet.

John Tebbutt aneb o kometách a australské astronomii 19. století, stránka: 14–17, autor: Pavel Pecháček

Rok 1861 se do vědeckých análů zapsal celou řadou zajímavých událostí. O místo v britské Královské společnosti si objevem thallia řekl mladý fyzik William Crookes, a ještě v témže roce jej odhalením jiného dosud neznámého prvku, rubidia, napodobili vynálezci spektroskopu Robert Bunsen a Gustav Kirchhoff. Christian Erich Hermann von Meyer popsal na základě jediného pera proslulého archeopteryxe a téhož roku byla nalezena i první kostra tohoto opeřeného dinosaura. 

Čínská sonda a lunochod na odvrácené straně Měsíce, stránka: 19–21, autor: Václav Laifr

Dne 3. ledna 2019 dosáhla čínská kosmonautika dalšího milníku a tentokrát skutečného světovéhoprvenství. Toho dne čínská sonda Chang’e 4 (čti Čchang-e 4) úspěšně měkce přistála na odvrácené straně Měsíce v Aitkenově pánvi ve Von Kármánově kráteru asi 1 300 km od měsíčního jižního pólu. Asi 12 hodin poté ze sondy na povrch úspěšně sjel lunochod Yutu 2 (Jü-tchu 2, Nefritový zajíc 2). Sonda i její rover konstrukčně vycházejí ze svých předchůdců, sondy Chang’e 3 a prvního Nefritového zajíce. Obě tato zařízení přistála na přivrácené straně Měsíce před více než pěti lety, 14. prosince 2013 v měsíčním Oceánu bouří, poblíž oblasti zvané Sinus Iridum (Záliv duhy).

Obloha od dubna do června 2019, stránka: 22–25, autor: Václav Pavlík, David Ondřich

Období jasných komet je za námi a další se zdají být v nedohlednu. Proto budeme v tomto čísle trochu netradičně pozorovat jiný typ těles Sluneční soustavy: trpasličí planety.

Tenké „nitky“ vyryté do povrchu Luny, stránka: 26–27, autor: Milan Blažek

Téměř každý ví, že Měsíc je poset krátery, a má alespoň matnou představu o jejich vzniku. Není divu, vždyť lunární krátery jsou nejtypičtějšími představiteli měsíčního povrchu. O měsíčních brázdách ovšem ví jen nepočetná skupina zasvěcených, kteří dobře znají povrch našeho kosmického souseda – buď z vlastních pozorování, nebo jej mají nastudovaný z detailních záběrů sond, z kvalitních fotografií, popřípadě měsíčních atlasů. K nim pak lze přiřadit i návštěvníky hvězdáren, kteří byli s těmito útvary seznámeni při erudovaném výkladu pracovníka nebo demonstrátora hvězdárny, ukazujícího jim tyto klenoty měsíčního povrchu při sledování dalekohledem.

Zákryty hvězd planetkami aneb jak objevit dvojhvězdu, stránka: 28–31, autor: Jiří Kubánek

Pozorování zákrytů hvězd planetkami představuje zcela unikátní možnost, jak se mohou amatérští astronomové s použitím relativně jednoduché techniky zapojit do profesionálního vědeckého výzkumu. Na následujících řádcích se podíváme, co je k pozorování zákrytů hvězd planetkami potřeba po přístrojové stránce, co takové pozorování vlastně obnáší a jaké zákryty nás v tomto roce čekají. Avšak nedá mi to, abych se nevrátil do roku loňského a ukázal vám, jakých překvapení se při pozorování těchto úkazů můžete dočkat.

Český národní komitét pro vztahy Slunce–Země, stránka: 37–38, autor: Jana Šafránková

Představujeme veřejnosti Český národní komitét SCOSTEP, který působí od 1. 1. 2018 jako odborná skupina v rámci České astronomické společnosti. Fyzika vztahů Slunce–Země, jež je hlavní náplní práce Českého komitétu pro vztahy Slunce–Země ve směru k International Council for Science (ICSU) a jejímu výboru Scientific Committee on Solar-Terrestrial Physics (SCOSTEP), spočívá především ve studiu vzájemných interakcí nabitých částic s elektrickými a magnetickými poli vyskytujícími se v meziplanetárním prostoru.

Petr Horálek: Tajemná zatmění, stránka: 32, autor: Ondřej Nývlt

Čtenářům časopisu Astropis dobře známý astrofotograf Petr Horálek připravil 2. aktualizované vydání své prvotiny, kterou věnuje snad svému nejoblíbenějšímu tématu – zatměním Měsíce a Slunce.

Josef Smolka: Josef Stepling (1716–1778) v jeho biografiích a bibliografiích, stránka: 32–33, autor: Zdislav Šíma

Každá recenze je vlastně doporučením čtenářům, zda si mají danou knížku koupit a přečíst. V tomto případě je však velice obtížné těmto požadavkům vyhovět. Tato knížka totiž rozhodně není žádný román určený ke čtení. Inu, odborné knížky většinou romány nejsou, ale v případě této knížky je to ještě trochu složitější. Přesto moje doporučení: určitě si ji kupte.

Tajemství Titanu a Měsíce, stránka: 2–3, autor: Ondřej Nývlt

Všech sedm snímků zde ukazuje největší měsíc planety Saturn Titan. Šest z nich představuje výběr nejlepších pohledů na povrch celého měsíce jaké máme a pochází z infračerveného pásma spektra. 

"Terrible Rosie" přistane na Marsu, stránka: 18, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Dne 7. února 2019 rozhodl panel expertů Evropské kosmické agentury (ESA) o výběru jména pro vozítko evropsko-ruské mise ExoMars 2020. 

Nestrávená trpasličí galaxie?, stránka: 18, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Složitá analýza dat odhalila ve vzdálenosti 36 000 světelných let od Země v oblasti centrální výdutě Mléčné dráhy rozsáhlý objekt, který se při analýze projevil jako pohybová hvězdokupa, nyní označená jako FSR 1758. 

Novinky z kosmonautiky, , stránka: 34–35, autor:Lukáš Houška

Závěr roku 2018 a první dva měsíce roku současného byly z pohledu kosmonautiky plné důležitých a velmi zajímavých událostí. Ve Spojených státech finišuje příprava soukromých pilotovaných lodí, na Marsu byly nainstalovány unikátní vědecké přístroje, u dvou planetek se pohybovaly sondy, Čína úspěšně vyzkoušela vozítko a lander (přistávací modul) na odvrácené straně Měsíce a byl vyzkoušen nový metanový motor. Zkrátka je rozhodně o čem psát. 

Nejbližší hvězdný proud,  stránka: 36, autor: David Ondřich

Všechny hvězdokupy v Galaxii se jednou budou muset podvolit neúprosným slapovým silám galaktického disku, který je roztrhá na jednotlivé hvězdy a rozpustí je mezi ostatními hvězdami disku. 

Největší přehlídka, stránka: 36, autor: David Ondřich

Astronomický ústav Havajské univerzity ve spolupráci s STScI (Space Telescope Science Institute) na začátku letošního roku zveřejnil druhé vydání dat z přehlídky Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope & Rapid Response System). 

Zkroucená Galaxie, stránka: 36, autor: David Ondřich

Galaktický disk si pro názornost obvykle představujeme jako lívanec s výdutí uprostřed. K velkému překvapení však mapování prostorového rozložení atomů neutrálního vodíku v Galaxii ukázalo, že ve větších vzdálenostech od centra se plyn nachází ve stále větších výškách od roviny disku. 

Velké vylepšení detektoru LIGO, stránka: 39–40, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Detektor gravitačních vln LIGO byl v provozu v letech 2002 až 2010, poté došlo k jeho významnému vylepšení a byl opětovně uveden do provozu v roce 2015.

Někdo to rád slané, stránka: 39, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Radioastronomové využili obří soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array) pro studium masivní mladé hvězdy Orion Source I, která byla před 550 lety rychlostí 10 km/s vymrštěna ze zárodečné mlhoviny – Orionova molekulárního oblaku I a nyní se nachází ve vzdálenosti 1 500 světelných let od Země.

Zombie supernova, stránka: 39, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Supernovy, jak víme, jsou úžasnými vesmírnými ohňostroji, při kterých zakončují bombastickým výbuchem svůj rozmařilý život velmi hmotné hvězdy.

Nový měsíc Neptunu – Hippocamp, stránka: 40–41, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Historie objevování Neptunových měsíců je nesmírně zajímavá a plná překvapení. První a největší Neptunův měsíc Triton objevil britský „amatérský astronom“ William Lassel (1799–1880) v roce 1846 pouhých 17 dní po objevu samotného Neptunu.

Dynamické atmosféry Uranu a Neptunu, stránka: 40, autor: Vladimír Kopecký Jr.

Je to již dávno, co Voyager 2 navštívil vzdálené světy Uranu a Neptunu a ukázal nám v roce 1986 poněkud nudnou atmosféru Uranu a v roce 1989 šmolkově modrý dynamický svět Neptunu s turbulencemi a oblačností.

Poslední pohled Opportunity a Tychonova supernova, stránka: 42–44, autor: Vladimír Kopecký Jr., Ondřej Nývlt

Po 15 letech a po průzkumu 45 km oblasti Marsu Meridiani Planum bylo vozítko Opportunity definitivně vyhlášeno za „mrtvé“ 13. února 2019, poté, co od něj nepřišel žádný signál od 18. června 2018, kdy 10. června oblast zasáhla silná prachová bouře, která pravděpodobně pokryla solární panely prachem.



Odporúčame zakúpiť spoločne s tovarom
1-6 z 9
1 2 2

3.85s DPH
  Na sklade
18.95s DPH
  Na sklade
21.95s DPH
  Na sklade
130.10s DPH
  Na sklade
4.95s DPH
  Na sklade

Užívateľská recenzia - Astropis 1/2019 (č.116)
* Povinné informácie

*
*


+
-
Napíšte klady a zápory, každý bod na jeden riadok.
Nechajte prázdne, ak Vás nič nenapadá.


Celkové hodnotenie
 

 
Užívateľská recenzia bola úspešne vytvorená. Ďakujeme!